Naboženství

Církev pěti 

Matčino náboženství

Bohyně Matka, Stvořitelka, Ta jediná, Dárkyně života, Utvořitelka nás i dalšího, Začátek.
Legendy praví že měla pět synů, kteří vzešli z lásky, která vyrosla ze zlata slunce. Král, Mořeplavec, Poutník, Tesař, Neznámý ti aktivně zasahovali do dění ve světě.

Rok O se počítá od Králova sjednocení lidských kmenů a založení Taragony.

Naboženství Matky má za sebou 1570 let

Král

První Syn se stal Králem všech pravověrných. Shromáždil všechny, kdo uznávaly Svatou Matku Stvořitelku a sjednotil je do jednoho království v boji proti starověrcům. Království vládl spravedlivě a rozšiřoval je mečem i vírou. Před přípravami na jednu z bitev byl obelstěn, zajat a setnut jeho vlastním mečem. Starověrci však již nedokázali porazit království pravověrných. Matčiny věřící jeho tělo vybojovali a uložili v Taragoně. Během staletí se v rámci poutí Královy ostatky dostali až do Chrámu Pěti v Isenthalu, kde jsou dodnes. Rodová linie Krále je stále existující a jeho potomci se považují za jediné pravomocné vládce Matčiny svaté Říše. To vedlo k mnohým válkám. 

• Atributem je Koruna a Meč.  Patron vládců, vojáků, učenců...

Mořeplavec

Druhý Syn se stal Mořeplavcem. Objevitelem a šiřitelem víry ve Svatou Matku Stvořitelku. Chtěl najít nová místa, která by pravověrní mohli osídlit. Objevil mnoho ostrovů a velký Jižní Kontinent který obeplul. Když se vrátil z výpraby na obeplutí Jižního kontinentu a zjistil co se stalo jeho nejstaršímu bratru, zorganizoval velkou výpravu a odplul do neprozkoumaného Západního oceánu a nikdo o něm už neslyšel.

Jeho ostatky našel až Filippo Materazi a dovezl je v roce 2022. Relikvie, konkrétně jeho ruka, je momentálně v držení Aliance.

• Atributem je větrná růžice a kormidelní kolo Patron námořníků, rybářů, objevitelů, dobrodruhů, kartografů...

Tesař

Třetí Syn se stal Tesařem. Nekladl si žádné vysoké ani vznešené cíle. Rozhodl se pro cestu nejobyčejnější a nejprostší. Avšak nepřestal milovat Svatou Matku a stal se příkladným věřícím. Byl poctivý a měl klidný život. V Králově hlavním městě stavěl první Chrám Svaté Matky Stvořitelky a mnoho dalších chrámů.  Mořeplavci postavil loď, na které objevoval, a Poutníkovi vyřezal jeho hůl. Zemřel stářím, jako jediný využil všechen svůj vyměřený čas (téměř 400 let)

• Atributem je oblý Poříz a Přesýpací Hodiny Patron všech řemeslníků a všech pracujících. 

K němu se jako k jednomu z mála (kromě Matky) obrací i mnoho žen s vírou v dlouhý klidný život.

Poutník 

Čtvrtý Syn se stal Poutníkem. Osamělým mnichem, který přísahal šířit víru ve Svatou Matku Stvořitelku. Procestoval většinu Starého kontinentu a nejednou unikl pokusům o zabití. Mnoho lidí svou dobrotou, skromností a moudrostí obrátil na víru v Matku. Ve vysokohorských oblastech zůstávali zatvrzelí starověrci. Tak byl Poutník jednou skupinou uvězněn a trýzněn aby se navrátil ke sterému náboženství. Poutník, jako právoplatný syn Matky ani nemohl odvolat a projevil neoblomnost pro niž byl lámán kolem, do něj zapleten a svržen po svazích hor. Zůstalo po něm roucho, které uchovávají mniši v klášteře.

• Atributem je Poutnická Hůl a Loukoťové Kolo Patron osamělých či nějak společensky vyloučených, šířil víru bez rozdílu pro čež se na něj může obrátit každý. 

Pátý/á 

Pátý sourozenec je zahalen tajemstvím. Údajně zavrhl Matku a dal se svou cestou.  A právě tato tajemství dali v posledních letech vzniku kultu dcery.

Kult Dcery

O tom, že pátým dítětem Matky byla dcera se občas ozvalo z kacířských úst, ale tyto nápady byly vždy brzy umlčeny. Ovšem ani ne před dvěma desítkami let tuto myšlenku začala hlásat sestra casturijské královny Eleny - Isabela. Nové přesvědčení se vzňalo jako požár, radikalizovalo se a má již tolik věřících, že dokázali postavit armádu a táhnout proti Matčiným věrným. 

 Isabela se prohlásila prorokyní Dcery, kterou Matka zavrhla jako nepovedenou a nehodou úkolu ochraňovat víru. Pro věřící v Dceru je Isabela svatou ženou a získala moc a již nyní tento kult aspiruje na hlavní náboženství Casturie a Vleederenu.  Hlásá nové řády světa, haní stovky let budované tradice a podporuje pokrok v té nejagresivnější formě.

(V Kultu Dcery panuje legenda, že Krále sťala přímo Dcera, jelikož zosnoval její zavržení a vyhnání. Sťala ho jako akt pomsty a upevnění vlastní moci. Tento motiv je často zobrazován na nových obrazech).

Protonáboženství / před kultem pěti.

Na celém kontinentu se kdysi věřilo, že svět stvořili Matka slunce a Otec měsíc. Zatmění Měsíce bylo považováno za akt spojení a stvoření. Divoké oslavy, které následovali následující dny vám určitě nemusíme do detailu popisovat.

Otec Měsíc 

Nynější Východní náboženství. Monoteistická víra rozšířená v Mertii a Kataanu a Rassgorodu. Sluneční Matku z Církve Pěti považují za Jeho exmanželku. Nejsou tak přímo proti Církvi pěti. 

Dřive Otec Měsíc a Matka Slunce byli manželi a rodiči světa a lidí atd. Časem se světem šířila zvěst o pěti dětech Matky Slunce: Krále, Mořeplavce, Poutníka, Tesaře a Neznámého. V této době také lidé očekávali další zatmění, magickou silou se stalo, že toto zatmění bylo rudé a od této doby již nebývá jiné. Pro některé se to stalo potvrzením o změnách a božském původu pěti. Proroci národů na východě (dnešní Rassgorod) si tento úkaz, vyložili jako důkaz hněvu Otce a je odpovědí Měsíce na Matčin hřích a je symbolem jejího zapuzení.

Měsíční kotouč se stal v Mertii a Kataanu a Rassgorodu jediným pravým božstvem.

Deset mužů, z deseti kmenů se stalo proroky a po své smrti se stali hvězdami v ochranitelském kruhu měsíce. Jejich obrazy zdobí svatyně i domy a lidé se k nim modlí jako k prostředníkům Měsíce.